Mardoša doporučuje

Vždy jsem miloval francouzské komedie zlaté éry. Ta je sice už dávno pryč, ale to neznamená, že už by se nebylo čemu smát. A v poslední době jsem se u máločeho tak nasmál jako u filmu Dokud nás svatba nerozdělí (2017). Hodně romantických komedií svatbou končí; zde to svatbou začíná, pokračuje i končí. Postava samolibého ženicha je jednou z nejtrapnějších postav jakou jsem kdy na plátně, které znamená svět, viděl. Doslova fyzicky jsem trpěl při každém jeho výstupu. A zároveň se na něj těšil. Na našich deskách jsme z výše uvedených komedií často samplovali. Ale vůbec první filmový sampl na našem albu, byl úryvek dialogu z filmu Leningradští kovbojové dobývají Ameriku (1989): „Have you ever heard of rockenrol?“ „Eee?“ „Study this book!“ Musím se na to po letech zas podívat! Naopak velice nedávno jsem si pustil film o jiném, nikoli fiktivním hudebníkovi. Bratříček Karel (2016). Dozvěděl jsem se o Krylovi spoustu nových věcí, hlavně z období jeho emigrace. Bavil mě i polský pohled na Krylův fenomén.

Děti jsou pro rodiče někdy skvělá výmluva, například při společném sledování filmů, které chce vidět tatínek. Problém nastane, když děti vidí film sami a „důvod“ k pouštění už není. Ale Čertí brko (2018) má tak dobré ohlasy, že si ho někdy pustím bez výmluv asi sám.