Filip Titlbach doporučuje

Novinář a autor podcastu Studio N, ve kterém vypráví příběhy současného světa, vybral současné filmy.

Jako novináře a autora podcastu Studio N, ve kterém vyprávíme příběhy současného světa, mě přirozeně zajímají slova. Protože slova mají váhu. To ona vedou k činům. Často stačí zvolit špatný výraz, použít nepřiměřený tón nebo nezmínit drobnou nuanci a už jste v průšvihu. To, co na filmech oceňuji, je celková nálada a práce se slovem.

Dokud se tančí (2019)

Sleduju queer scénu a život LGBTQ lidí v Česku i ve světě. Vztah většiny k menšině je lakmusovým papírkem, který spolehlivě odhaluje dominující nálady ve společnosti. Zvlášť pak vztek, strach a frustraci. Dokud se tančí je zásadní film z prostředí Gruzie o střetu mezi národní tradicí s vlastní identitou. Kvůli tomuto snímku se v Gruzii rozhořely nenávistné protesty a násilné demonstrace ze strany nacionalistů a ultrapravicových skupin.

Cukrář (2017)

Od roztančené, vášnivé a ohnivé Gruzie k subtilnímu, jemnému dramatu. Ani tady ale není nouze o vnitřní konflikty, které v tomto případě bublají uvnitř a neprosakují na povrch. Cukrář je estetický a tichý snímek o samotě a osamění. Je to film plný dlouhých záběrů, které vám dají prostor vcítit se do myšlenek jednotlivých postav. Na pozadí pečení dortů tu izraelský režisér Ofir Raul Graizer tematizuje i národnost, víru a identitu.

Matthias a Maxime (2019)

Upozorňuji, že v tomto případě nejsem objektivní. Tvorbu Xaviera Dolana žeru nekriticky už od Imaginárních lásek, které mě naprosto uchvátily a pohltily. Ve filmu Matthias a Maxime se objevují motivy z jeho předchozích snímků, což považuji v tomto případě spíš za výhodu než slabost. Pokud máte náladu na citlivou story o upřímné lásce se vším, co obnáší, tak velmi doporučuji.

Nerodič (2017)

Jana Počtová vytvořila velmi důležitý a silný dokument, který ukazuje, kolik rozličných podob může mít dnešní rodina. Je to výsostně aktuální téma, které rozbíjí zbytečné stereotypy na cucky. Dokument umocňuje autorčin odstup od jednotlivých lidských příběhů.

Tísňové volání (2018)

Film, u kterého pod tíhou slov nemůžete dodechnout do plných plic. Nejvíce se nám prý do paměti zafixují obrazy, které nevidíme. Jsou to ty, které si představujeme. Alespoň to tvrdí režisér snímku Gustav Möller a myslím, že má pravdu. Po celý film se budete dívat na telefonujícího muže, který se nehne z call centra. Na základě dialogů s unesenou matkou, která může mluvit jen v náznacích, si ale vytvoříte velmi silný příběh ve své vlastní fantazii.

Vlastníci (2019)

Tenhle film absolutně vybočuje z mého vkusu, ale považuji ho za příjemné překvapení v podobě opravdu vtipné komedie, což není v českém prostředí úplným standardem – a je potřeba na to upozornit.


Další kolekce

  • Meky Žbirka doporučuje Zpěvák a skladatel populárních písní, který porazil ve Zlatém slavíkovi i Karla Gotta. Na jaké filmy se u nás dívá, když zrovna nezpívá?
  • Tým kina Scala doporučuje Náš nejoblíbenější brněnský biograf je Univerzitní kino Scala. Jaký kinodiktát doporučuje jeho tým aplikovat online?
  • Jan Cina doporučuje Má rád film! Vidět ho můžete třeba v Národní třídě nebo Čertím brku. Na co by se ale podíval on sám? Filmy vybírá herec Jan Cina.
  • Aki Kaurismäki Přehlídka klasických snímků připomíná svérázný styl kultovního filmaře.